35. Hirošima, Nagasaki a Černobyl

6. srpna 1945 v 8.16 explodovala nad japonským městem Hirošimou první jaderná bomba využívající štěpení . Byla svržena americkým bombardérem se záměrem přimět Japonce ke kapitulaci a zkrátit tak válku. Její výbušný účinek byl srovnatelný s asi 15 tisíci tunami klasické výbušniny trinitrotoluenu. Druhá bomba obsahující vybuchla 9. srpna 1945 v 11:02 nad Nagasaki. V Hirošimě byly domy zničeny na ploše asi 13 km2, v Nagasaki na asi 7 km2. V obou městech zemřelo okamžitě po výbuchu asi 120 tisíc lidí, v následujících třiceti letech dalších 100 tisíc lidí. Oba tyto výbuchy nastaly ve výšce okolo 500 m nad zemí. V takové situaci se vytvoří minimum radioaktivních materiálů, ale působení bořivé tlakové vlny - větrná smršť, tepelného a radioaktivního záření je maximální.

V následujících letech nebyl již uskutečněn žádný jaderný výbuch s přímým vojenským cílem, ale stovky pokusných jaderných výbuchů, které testovaly různé vlastnosti jaderných zbraní. V našem životním prostředí po nich znatelně přibylo některých radioaktivních prvků. Lidstvo lépe než v minulosti ví, jaké účinky mohou mít některé vědecké objevy. Odpovědnost za své objevy dnes silněji cítí i fyzikové. Ti se ale také naučili spolupracovat v obrovských kolektivech a společně uskutečňovat mamutí vědecké projekty.

26. dubna 1986 prováděli operátoři čtvrtého bloku černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině experiment, kolik energie lze získat z dobíhajících turbin po utlumení jaderné reakce v reaktoru. V provedení tohoto experimentu operátorům bránilo několik automatických ochranných systémů. Proto je odpojili. Postupně dovedli reaktor do stavu, kdy místo útlumu se začal řetězovou reakcí postupně nekontrolovaně zahřívat. Rychle se odpařila chladicí voda, pára reagovala s grafitem (zpomalovací materiál pro neutrony v daném typu reaktoru) za vzniku vodíku a oxidu uhelnatého. Tyto plyny vybuchly a odnesly střechu provozní haly a značnou část štěpného materiálu. Ty se vydaly do okolí. Grafit začal hořet. Reaktor byl postupně uhašen a zasypán. Po několika dnech zatajování problému bylo z okolí elektrárny a blízkého městečka Pripjať evakuováno zhruba 135 tisíc lidí.

Reaktor byl nakonec obklopen betonovou hrobkou. Odhady počtu lidí, kteří se podíleli na "úklidu" a zemřeli, se různí, ale střízlivé zprávy mluví asi o 6 tisících.

Není lehké odhadnout, kolik lidí z blízkého okolí Černobylu má a bude mít problémy například s rakovinou štítné žlázy, ve které se hromadil radioaktivní jód. V okolí černobylské elektrárny dnes lze pozorovat mutace rostlin a živočichů ....

I u nás v té době Geiger-Müllerův počítač postavený na zahradu pípal bystřeji než jindy. Podle tehdejších našich oficiálních orgánů nepadalo nic. Naštěstí množství radioaktivního spadu u nás neznamenalo ohrožení.

 

PŘEDCHÁZEJÍCÍ KAPITOLAOBSAHNÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA

Tento text je fragmentem žákovské verze učebnice Fyzika kolem nás, vydané v roce 1998 nakladatelstvím Scientia, spol s r.o., Radimova 37/50, 169 00 Praha 6. Ukázka je publikována s laskavým souhlasem nakladatelství.
Autoři Milan Rojko, Jiří Dolejší, Jan Kuchař a Dana Mandíková budou potěšeni Vašimi poznámkami.

(listopad 1998, J. D.)